Hasiči - jedna velká rodina

Ahoj.Rozhodl jsem se založit tento blog z důvodu,že jsem se již několikrát setkal s nevhodným či neohleduplným chováním hasičů vůči druhým.Říkáme si,že jsme jedna velká rodina.Jste si tím jisti?Velká část z nás snad ano.Zažil jsem situaci,kdy k nám chtěl přijít kluk a měl zájem být v JSDH,nebyl však zdravý jako my všichni co jsme tam.Tudíž on by lékařské potvrzení velmi těžce dostal.Všichni kolem se bavili jen sami mezi sebou a jeho skoro ignorovali.Kde to jsme?Kluk nemá problém se zdravotním stavem již téměř deset let a at se snaží sebevíc,odmítali ho.Samozřejmě jsou tu podmínky pro přijetí a podobně ale pro dobrovolné hasiče jsou naprosto nesmyslné.

Říkal mi,jak se cítí.Nedává to znát ale je to také člověk.Poznal jsem,že má srdce hasiče,ví co to je osobně zachránit život....Má v sobě bolest,cítí nespravedlnost ale přesto dál bojuje aby se jednou do výjezdovky dostal.Samozřejmě,že je zdraví důležité a pokud se něco stane je z toho velký problém.Ten kluk chce dělat to co mi,je to pochopitelné.Kdyby všichni měli srdce takové jak on,bylo by dobře...Někteří lidé se dívají sami na sebe a nestačí vnímat to,co by měli.Naštěstí stále zůstávají "andělé" skuteční Hasiči co ho vezmou.Ted nemyslím do výjezdové jednotky.Důležité je si věřit a hlavně se slušně chovat.Je stát,kde takové hasiče vezmou,též hasiče ikdyby měl srdeční vadu a podobně.Jistě,je to riziko ale pokud někdo touží po tom,být hasičem - tak to dokáže.Přijímají se i lidi ze zahraničí.
Pro určité jednotlivce u nás bych snad mohl říct: Přemýšlej nad řešením,mysli a chovej se lidsky,nedívej se jen do papírů.....Vžij se do toho druhého člověka - On ví,co by jsi riskoval.Pokud ne,pověz mu to ale především: Dej mu šanci.Jak?To je přece jasné....